PROVOZNÍ ŘÁD NOVOROZENCE
Tímto příspěvkem bych rád pomohl nastávajícím i současným maminkám návodem v péči o novorozence.
Z mé dosavadní praxe jsem zjistil,že po porodu má každá maminka život naruby a nemá šanci zcela vnímat doporučení během první návštěvy v ordinaci.
Proto jsem pro vás připravil jednoduchý a přehledný návod na použití novorozence-tj dítěte v 1.měsíci života.

A/ kapitola poloha a manipulace s novorozencem
1. dítě do 6 měsíců má ležet NA ZÁDECH,ev na boku /prevence SIDS-syndromu náhlého úmrtí /

2. nechat dítě ve zvýšené nakloněné poloze v postýlce cca 20-30 st. klín v postýlce ev
podložení nohou postýlky v místech , kde je hlavička dítěte /tzv.antigravitační poloha omezí tendenci k ublinkávání a bolestem bříška.
Pokud ublinkávání způsobuje obtíže /kašel,hubnutí,záněty horních cest dýchacích/, tak se doporučuje zvýšená poloha dítěte 60 stupňů.
nedávat děti do 6 měsíců na delší dobu do poloh,kde jsou vsedě-nosítka, autosedačky-nevhodné pro páteř, kyčle i zažívání

vhodné střídat polohu dítěte směrem ke světlu .Může omezovat přednostní /predilekční/ držení hlavičky a symetrizuje event. oploštění záhlaví.

3. při manipulaci s dítětem zejména do 3 měsíce držet přechod hlava -krk /šíji/. Při nesprávné fixaci hrozí neznatelná poškození krční páteře a s tím do budoucna spojené obtíže s krční páteří

4. pokud má dítě novorozeneckou žloutenku je vhodné dávat dítě ke světlu-ne na přímé slunce

B/ kapitola zažívání novorozence
1. doba kojení u dobře prospívajícího novorozence je 20-30 minut, vhodné střídaní prsou,intervaly mezi kojením 2-4 hodiny /úprava časů dle savosti-žravosti tj.přibýváním na váze novorozence/
Zdravé dítě přibývá na váze v 1.měsíci v rozmezí 100-300g/týden a potřeba mléka v tomto věku je cca 100-150 ml/kg/den.Počet stolic kojeného dítěte osciluje mezi 10 stolicemi za den kvality tzv.míchaných vajíček do frekvence 10 dnů bez stolice-záleží na tendenci vstřebávání živin

2. nechat dítě dostatečně odříhávat-až 30 minut po pití.Přednostní poloha při odříhávání je na předloktí matky-tzv.poloha na tygříka nebo na hrudi matky obličejem k sobě s držením jednou rukou pod zadečkem a druhou v záhlaví dítěte-obličej směřuje k matčinu rameni. Dostatečné odříhnutí zamezí bolestem břicha-vzduch jde ven a ne dovnitř do střev

3. při neklidu a bolestivém pláči-tzv. břišních kolikách jsou k dispozici léky ovlivnující velikost střevních plynů a kvalitu střevní mikroflory + manévry,které vedou k úlevě-rectální rourka,masáže,cviky,zahřívací obklady,nenadýmavá strava kojící matky,odříhnutí mezi kojením. Je třeba se smířit s tím,že nic z těchto doporučení nefunguje přesvědčivě.

C/ kapitola tělesná teplota novorozence
1. v 1.měsíci měřit cca 2x denně tělesnou teplotu v zadečku,v 1.měsíci se žádné dílky neodečítají a tělesná teplota pod 36 nebo nad 38 st, může být jedinou známkou život ohrožující infekce novorozence a dítě patří do nemocnice /pokud se vyloučí termické vlivy-tj. dítě je nedostatačně nebo nadměrně oblečené/

2. komfortní pro novorozence kojence je oblečení o 1 vrstu více než je příjemné pro dospělého

D/ kapitola péče o pupek a kůži
1. v 1.měsíci života čistit okolí pupku či pupečního pahýlu a pupeční jizvy desinfekčním roztokem-60% líh ev jiný desinfekční prostředek-např Cutasept
a/ okolí pupku -kruh cca 2 cm šíře od pupku
b/ a zejména vnitřek pupku-osvědčila se na to ušní tyčinka.To vše cca 3x denně
pokud je pupek :
A/ ZARUDLÝ
B/ OTEKLÝ
C/ Z NĚJ VYTÉKÁ HLENO-HNISAVÝ SEKRET,
TAK JE ZLE A JSOU NUTNÁ ANTIBIOTIKA .

2.ošetřování kůže
a/ nemýt celé dítě,ale omývat dítě pod tekoucí vlažnou vodou ev sprchovat partie,kde je dítě znečištěno močí a stolicí + místa ev zapařování-krční rýhy,třísla, podpaží
b/ pokud mýt celé dítě,tak stačí cca 3x týdně-nepoužívat mýdla,ev. při znečištění pH neutrální mýdla
c/ promazávat kůži mastnými roztoky-např slunečnicový olej z lékárny -olupování kůže novorozence je normálním jevem
d/ do míst zapářky aplikovat protiopruzeninové masti-např Rybilka ,Sudocrem,Pityol

3. občas se podívat do úst,zdali dítě nemá na jazyku či dásních a vnitřních stranách tváři bělavé povlaky-tzv moučnivka /soor/

4. nehty stříhat až cca od 3 týdne s vysokou opatrností nůžkami s půlkulatým zakončením a narovno-je zde riziko poranění a tím vzniku infekce,která se mnohdy u novorozence musí řešit antibiotiky.

E/kapitola různá doporučení
1. v 1 měsíci věku omezit návštěvy na minimum a nevyhledávat kolektiv-zvláště v období vyššího výskytu respiračního onemocnění říjen-duben.Eventuálně používat roušku u rodičů,pokud jsou nastydlí

2. nechat novorozence“žít“-to jest nečistit pravidelně uši,nos,oči, ústa.
Zamezí se tím riziku zanesené infekce či poranění.

3. ven se zdravým novorozencem ano,ale:
a/ ne do kolektivu
b/ ne na přímé slunce
c/ ne do mrazu
d/ vždy s čepičkou na hlavě.

4. novorozenci mohou škytat,kýchat,rezonovat z nosu aniž by se jednalo o projevy nemoci

5. dudlík nedávat těsně po porodu,ale až když dítě zvládne techniku sání z prsu

6. zavinovačka ano,některé děti se cítí jistěji, klidněji, nebudí se rozhazováním ruček, některé děti to ale naopak limituje a jsou při fixaci neklidné-musíte si to vyzkoušet samy

7. novorozenec prospí 16-20 hodin denně ,budí se po 3-4 hodinách na jídlo a to i v noci,zbytek času dítě pláče / průměrně 3 hodiny denně /,jí a pozoruje

A TO JE ODE MNE VŠE MILÉ MAMINKY

Kašlací reflex patří k základním obranným očisťovacím reflexům. Spolu s dávicím a kýchacím reflexem nás chrání před nežádoucími podněty /látkami a organismy/,které vstoupily do těla. Není pro člověka specifický a takto reaguje organismus většiny savců.

Kašlací reflex je zprostředkován přes nervovou a svalovou soustavu a vytváří koordinovaný proces v lidském těle. Je to reflex,který probíhá na základě reakční citlivosti čidel pro kašel, která jsou nakupena v podslizniční tkáni dýchacích cest. Probíhá ale i při podráždění nervových zakončení mimo dýchací soustavu prostřednictvím tak zvaného bloudivého nervu.
Kašel je většinou reflexem mimovolním, ale člověk si ho dokáže vyvolat prostřednictvím výzvy mozkovým buňkám i o vlastní vůli. Často se tyto dvě situace v životě člověka prolínají a způsobují obtíže, které jsou příčinou návštěvy u lékaře.

Nejčastějším důvodem pro mimovolní /spontánní/ kašel je infekce v dýchacích cestách /DC/.Převážně je infekce způsobena virovými částicemi. Je dobré si uvědomit, že kromě zánětu patrových mandlí /angina/, zánětu středního ucha /otitida/ a zánětu plic /pneumonie/ jsou prakticky všechna onemocnění dýchacích cest způsobena viry. To znamená, že zánět nosohltanu a s ním mnohdy spojený zánětu obličejových dutin /sinusitida/, zánět hrtanu /laryngitida/, zánět průdušek /bronchitida/ i průdušinek /bronchiolitida/ je prvotně způsoben virovou nákazou. Po určité době se sice tyto nákazy mohou komplikovat bakteriální infekcí ,ale nebývá to obvyklé.
Na průběhu nemoci se spolupodílí kromě kvality imunitního systému a síle infekčního vlivu i kvalita prostředí, v kterém žijeme. Pokud žijeme v prostředí s vyšším výskytem zplodin a zároveň domácí prostředí je suché a teplé, tak dochází k poškození výstelky /epitelu/ dýchacích cest. Narušení celistvosti sliznic způsobuje zvýšenou možnost pro průnik virových částic do tkání dýchacích cest. Zevní prostředí můžeme ovlivnit jen velmi omezeně, ale domácí prostředí je v našich rukách. Optimální pro očistnou schopnost dýchacího systému je udržovat doma teplotu okolo 19 st a relativní vlhkost mezi 50 až 75%. Větší chladno může vést k podchlazení sliznic, které se stanou náchylnější pro vstup infekce /mylně uváděná nemoc z nachlazení/, naproti tomu vyšší teplota v obytných místnostech může vést k již zmíněnému vysušování sliznic a efektu prakticky stejnému-tj. snížení obranyschopnosti proti infekčnímu vlivu. Nehledě na to ,že při vyšší domácí teplotě a vyšší vlhkosti může docházet k pomnožování mikroorganismů, které nazýváme roztoči a ti mohou způsobit rozvoj alergických onemocnění včetně astmatu, která se mimo jiné mohou projevovat také kašlem. Stejná situace platí i pro domácí plísně. Prostě teplo + vlhko jsou špatné pro dýchací soustavu. Taktéž pobyt v zakouřeném, nevětraném a prašném prostředí způsobuje vyšší riziko infekčního či alergického kašle. Je známé, že pyly stromů či trav se vlivem zplodin dieselových motorů stávají více agresivnější a působí razantně na rozvoj přecitlivění na pyly u disponovaných jedinců.

Významné zjištění přinesla na začátku 90.let minulého století německá vědkyně Erika von Mutius. Porovnávala zdravotní stav německých dětí těsně po sloučení Německa. Dospěla k jednoznačnému závěru, že ve východním Německu /bývalá NDR/, kde děti masivně navštěvovaly předškolní zařízení a kde kvalita ovzduší byla horší než v západním Německu /NSR/, jsou děti sice častěji nemocné, ale nedochází tak často k rozvoji alergických či astmatických obtíží.
Naproti tomu u dětí v západním Německu /bývalé NSR/ tomu bylo přesně naopak. Zdůvodnění tohoto zjištění našla v tzv. hygienické hypotéze rozvoje asthma bronchiale pro kterou platí, že infekční podněty v dětském věku zabrání imunitní soustavě zahálet a tím se nevytvoří takové imunitní látky, které jsou zapotřebí k rozvoji astmatu. Bylo konstatováno, že nerovnováha mezi Th1 a Th2 bílými krvinkami je na vině přesměrování žádoucí imunity na imunitu nežádoucí. Tato hypotéza s určitými modifikacemi je přijímána dodnes.

Statistika je neúprosná-cca 50 procent populace má geneticky zakotvenou dispozici pro rozvoj alergických onemocnění, 30 procent se alergiky stane a z toho nejvážnějším projevem alergie –astmatem onemocní v některých oblastech až 10 procent populace.

Ale zpátky ke kašli jako takovému a zejména ke kašli infekčnímu. Pokud tedy dojde k průniku infekce do sliznice dýchacích cest, nastává proces nemoci. Aby k tomu nedošlo tak snadno, jsou po celé délce dýchacích cest vystavěny zábrany v podobě tzv. řasinkové výstelky. Jsou to buňky které v celém průběhu dýchacích cest /DC/ očisťují sliznici od nežádoucích živých i neživých látek tím, že synchronizovaně kmitají směrem k dutině ústní a nežádoucí elementy takto odstraňují. Napomáhají jim v tom i žlázky, které v přiměřené míře produkují hlen, který sliznice zvlhčuje a částice na řasinkách obaluje a tím zlepšují možnost jejich odstranění.
Zároveň na povrchu DC se vylučují imunitní látky, které jsou místně připraveny na boj s infekcí. Tyto látky jsou přítomny i ve slinách /sekreční IgA/ a dají se ze slin vyšetřit. Absence či snížení tohoto druhu protilátek je v řadě případů důvodem pro opakované infekce zejména u předškolních dětí. Proto je vhodné u opakovaně nemocného dítěte tyto protilátky vyšetřit a pokud se nalezne odchylka, tak se dítě nemusí podrobovat řadě dalších pro děti i rodiče nepopulárních vyšetření. Budiž nám útěchou , že množství těchto látek se věkem postupně upravuje a tím i běžná nemocnost klesá. Tato obyčejně věkově vázaná odchylka je jedním z důvodů, proč jsou více nemocné děti předškolní a méně děti školního věku.
Svou podstatnou úlohu pro hygienu DC hraje i filtrační schopnost nosní sliznice. Pokud dítě dýchá ústy, tak se vzduch nepředehřívá /již zmíněná zranitelnost podchlazených sliznice na průnik infekce/, nezvlhčuje a nečistí. Proto je preferenční typ dýchání nosem. Někdy děti dýchají převážně ústy, aniž by za to mohly. Na vině je zduřelá tzv. nosní mandle /adenoidní vegetace/. Je to podobná tkáň jako mandle patrové /krční/, ale v řadě případů postupem času ztrácí svou funkci lokální obrany organismu a začne svým zvětšování působit mechanické obtíže při dýchání nosem. Může se stát i ložiskem infekčních procesů a tudíž důvodem pro tzv. nekončící rýmy a opakované záněty středního ucha. Navenek se projevuje chrápáním ve spánku i v době , kdy dítě není akutně nemocné, nedoslýchavostí, huhňáním, permanentně otevřenými ústy. Je to problém zejména batolecího a předškolního věku. Postoj k tomuto problému můžeme v podstatě zaujmout dvojí. Bud rodičům tyto problémy nijak nevadí a rodiče počkají, až z toho dítě tzv. vyroste /adenoidní vegetace totiž během školního věku zaniká/ nebo pokud jsou problémy vyhrocené /zejména opakované záněty středouší, které mohou vést k poškození sluchu/,tak se přistupuje k odstranění nosní mandle /tzv.adenotomie/. Výkon odstranění nosní mandle situaci skoro vždy zlepší. Nynější operační postupy zaručují, že nosní mandle nedorůstá ze zbytku původní tkáně, která dřívějšími postupy mohla po operaci v nosohltanu zůstat. K výkonu se používá bud laser nebo tzv shaver, kterým se nosní mandle odstraní dokonale bez rizika recidiv. Někdy imunolog doporučuje z materiálu odstraněné nosní mandle vyrobit očkovací látku.
Obecně platí zásada, že respirační problematika je důvodem pro vyšetřování event. hospitalizaci cca v 70 % všech důvodů pro návštěvu u lékaře. Za běžně nemocné dítě se považuje takové, které je infekčně nemocné cca 3-6x do roka. Nemocnost 6x a více za rok je již důvodem pro zevrubnější vyšetření.

Pokud nicméně dojde k rozvoji respirační infekce, která se projeví kašlem,tak v 1.fázi onemocnění je již zmíněný obranný mechanismus kašle někdy relativně kontraproduktivní. Kašel je v tomto tzv. katarálním stadiu suchý, záchvatovitý, dráždivý, u malých dětí vedoucí až ke zvracení. Pokud jsou více postiženy tzv. horní cesty dýchací /HCD/, tak se kašel zhoršuje po ulehnutí a ve spánku, který narušuje. Je to stadium normálně probíhající infekce dýchacích cest trvající cca 3-5 dnů. V tuto dobu jsou receptory kašlacího reflexu zasaženy infekcí, stávají se na podněty citlivějšími a snaží se infekci odstranit vykašláváním. Pomocníkem v této činnosti kromě lokálního i celkového imunitního systému jsou pohárkové buňky a hlenové žlázky, které začnou ve zvýšené míře tvořit hlen, produkty infekce tím do sebe zaobalí a tím kašel tzv. zvlhne. Stává se produktivním a efektivněji odstraňuje slizniční následky infekce. Tato fáze odhleňování trvá 5-14 dnů a měla by mít sestupnou tendenci v intensitě a frekvenci kašle.
Komplikace můžou nastat, pokud se v průběhu běžného horečnatého či nehorečnatého infektu objeví horečky. Může to signalizovat bakteriální komplikaci- tzv.superinfekci-například u rýmy rozvoj zánětu středního ucha či u zánětu průdušek počínající zánět plic. V tu dobu je nutné lékaře navštívit a provést adekvátní vyšetření /otoskopie, RTG hrudníku, CRP/.
U disponovaných dětí někdy neproduktivní kašel přetrvává i několik týdnů po odeznění infekce a v tomto případě se jedná o tzv. postinfekční iritační kašel, který je způsoben vlivem prodělané infekce navozenou zvýšenou citlivostí kašlacích receptorů. Stav se dá upravit zejména režimovými opatřeními , zvlhčením domácího prostředí včetně cílených inhalací, pitným režimem a prodlouženou rekonvalescencí. Někdy se musí přistoupit i k inhalačně či celkově podávaným lékům, které snižují citlivost těchto receptorů či eliminují kašlací reflex na úrovni centrální /tj. v mozku/.
Obecně platí, že běžná nekomplikovaná virová onemocnění mohou horečnatě probíhat 3-5 dnů, následky infekce včetně únavy a vykašlávání až 14 dnů.
Je naprosto nezbytné, aby po skončení nemoci následovala fáze rekonvalescence. V tuto dobu dítě nabírá znovu sílu a hlavně se dá prostor k dokonalému zhojení sliznic dýchacích cest. Pokud k tomu nedojde, návrat mezi děti se uchvátá, tak ne zcela zhojená sliznice dýchacích cest se stává vnímavější a zranitelnější pro vstup nové infekce a tím se celý proces dostává do začarovaného kruhu. Nezbytnost rekonvalescence platí zejména pro měsíce s vyšším výskytem respir onemocnění v populaci tj. od podzimu do jara.

Zásada tedy zní: doba rekonvalescence by měla být 2násobkem doby trvání nemoci, což zejména platí pro předškolní děti navštěvující kolektivní zařízení, které ještě nemají zcela kompletně vyvinutý imunitní systém /např .viz výše zmíněný sekreční IgA/.

V přístupu k léčbě respiračních nekomplikovaných infekcí platí obecná doporučení, která vytvářejí dobré podmínky pro boj s infekcí-tj. zůstat doma, hodně pít teplé nápoje, zvlhčovat domácí prostředí, klid.
Pokud jsou horečky nad 38,5 C ,tak je snižovat /ibuprofen, paracetamol/. V dětském věku se nedoporučuje acylpyrin. Na základě výzkumů se v prvotní fázi infekce někdy doporučuje podávat pravidelně tzv. nesteroidní antiflogistika /ibuprofen/ i pokud horečky nejsou. Umožní se tím organismu lépe potlačit prozánětlivé látky,které při infekci vznikají a zánět podporují.
Pokud nefarmakologická opatření na potlačení kašle nestačí ,tak se přistupuje k farmakologickému ovlivnění kašle. V již zmíněné 1.katarální /suché/ fázi kašle se podávají tzv. antitusika, která kašel neléčí, ale potlačují kašlací reflex a tím intensitu a frekvenci kašle. Pro děti jsou vhodná tzv.nekodeinová antitusika. Je známo, že nejúčinnější antitusikum na trhu je kodein, ale pro dětský věk se nedoporučuje. Nicméně v některých pneumologických ambulancí /včetně mé/ ho někdy u dětí starších 6 let na krátkou dobu při velmi dráždivém kašli s úspěchem doporučují, aniž bych se za roky své praxe shledal s nežádoucími projevy tohoto léku.
Platí, že tato kodeinová či nekodeinová antitusika jsou více či méně účinná a mají či mohou se podávat na ZAČÁTKU infekčního kašle. Ve fázi zvlhnutí kašle, kdy se kašel stane tzv. produktivním NEMAJÍ již místo v léčbě kašle. Jejich podávání v době produktivního kašle může dokonce působit negativně, protože potlačují kašel ve chvíli zvýšené sekrece hlenu. Hlen se tím pádem dostatečně neodstraňuje, může stagnovat v dýchacích cestách a může dojít ke komplikacím ze stagnace hlenu, které vedou až k zánětu plic.
I ve fázi produktivního kašle pokračujeme v režimových opatřeních na zlepšení průběhu respiračního onemocnění-tj. pitný a klidový režim.
Po celou dobu infekce platí zásada dostatečného přísunu vitamínů- zejména C,B a E, které mohou napomáhat k rychlejšímu uzdravení.

Paleta léků, které jsou k dispozici na odhlenění a ulehčení odkašlávání, je převeliká a jejich efekt do značné míry iluzorní. V podstatě neexistují vědecké důkazy o jejich prospěšnosti v rámci působení v lidském těle.
Proto snad s výjimkou guafenesinu doporučuji stále to samé- klid, vlhké klima, dostatek tekutin, vitamíny. Doporučuji osvědčenou Vincentku. Její nevýhodou je nevalná chuť. Ve starých recepturách se nachází doporučení podávat Vincentku 1:1 s vlažným mlékem a to 3xdenně 1 hrnek. Ve své praxi jsem to s úspěchem doporučoval. Limitem tohoto postupu je ještě výraznější chuťová nevhodnost. Prostě je to rada jen pro chuťově odvážné jedince. Každopádně je jen tradovaným omylem, že mléko zahleňuje. Pokud by to bylo pravdou, tak každý kojenec, který je odkázán na mléčnou stravu by byl zahleněn.
Pokud dítě není alergik, tak je vhodné podávat bylinné čaje- species pulmonalis, řepík, šalvěj, sléz, heřmánek, lipový čaj.
Řada léků z tohoto poznání vychází-je možno koupit např. břečťanové či jitrocelové sirupy.
Rezervovanost v pohledu na lékové ovlivnění kašle přinesl mimo jiné článek v renomovaném odborném časopisu Lancet, v kterém se uvádí, že jen cca 30% léků, které jsou na předpis, mají dokazatelnou účinnost na podkladě tzv. mediciny založené na důkazech /evidence based medicine/.

Obecně se tedy dá říci, že těmito léky na uvolnění kašle /tzv. expektorancii/ se škoda neudělá, ale efekt odhleňování nastane s nimi či bez nich víceméně stejně.

Je mi jasné, že každý rodič chce svému dítěti pomoci s průběhem odhlenění, ale dle mých i literárních údajů jsou léky na zvlhčení kašle jen velmi drahé sirupy.

Tímto článkem reaguji na četné dotazy rodičů mých pacientů a zároveň navazuji na svůj předchozí článek, který je archivován na mých webových stránkách pod názvem: Akutní a dlouhodobý kašel.

Sepsáním článku bych chtěl :1 napomoci v orientaci respiračními příznaky zejména kašlem
a 2.vyvrátit některé mýty a pověry, se kterými se setkávám v souvislosti s kašlem.

Je nezpochybnitelné, že většina respiračních sezonních onemocnění je způsobena VIRY.
Když odečtu hnisavý zánět patrových mandlí, hnisavý zánět středouší a zánět plic, tak cca 100% všech infekcí dýchacích cest je VYVOLÁNO VIRY.
TUDÍŽ NA ANTIBIOTIKA NEREAGUJÍCÍ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Snad jste již poznali, že k antibiotikům /dále jen atb/ v rámci infekcí dých.cest sahám s velkou zdrženlivostí a opatrností. Vede mě k tomu zkušenost z mé dlouholeté praxe v plicní ambulanci i prostý selský rozum. Pakliže se k nasazení atb rozhodnu, tak jen na základě: 1.jasného poslechového či pohledového nálezu
2.hodnoty CRP
3.nálezu na RTG hrudníku

Věřte mi, že není nic jednoduššího než naslepo nasadit atb, toho se ale u mně nedočkáte.

Respirační infekce doprovází ruku v ruce kašel .Má v podstatě 2 fáze:
1.suchý, neproduktivní, dráždivý – tento typ kašle je na začátku infekce a trvá podle síly infekce
cca 3-5 dnů v podstatě do doby namnožení hlenu v dých. cestách.
2.vlhký, produktivní, který je ŽÁDOUCÍM A OČEKÁVATELNÝM jevem v rámci očisty dýchacích cest v boji s nákazou.

Obecně platí, že zásadně horší je kašlací reflex NEMÍT.
Je třeba si uvědomit, že kašel k životu patří a je jedním ze základních obranných reflexů.
Udává se, že ZDRAVÉ dítě může zakašlat až 30x za den.

A teď k lékům ovlivňujícím kašel.
Kašel ovlivňují 2 typy léků: 1. tzv. antitussika / léky tlumící kašel / a ta se dělí na 2 podskupiny:
-centrální antitussika, která jsou + - účinná, ale pro děti nevhodná
-periferní antitussika, která jsou +- neúčinná, ale pro děti vhodná

Nasazení jak centrálních, tak periferních antitussik by mělo být jen v době ZAČÁTKU respirační infekce / tzv.nachlazení / a jen pokud je kašel bolestivý, suchý, dráždivý, vede k nevolnosti
či zvracení, budí dítě ze spánku či jinak dítě vysiluje.
Jejich aplikace má smysl jen v prvních pár dnech od začátku infekce /cca 3-5 dnů/. Jakmile se kašel změní na vlhký, je jejich podávání NEVHODNÉ.
Důvod?
Tím,že se kašlací reflex tlumí, tak nově se tvořící hlen v dých.cestách stagnuje a toto zadržení hlenu může zapříčinit komplikace / ucpání průdušek, pomnožení bakterií v plicích a tím vyvolání zánětu plic/.
No a k bodu 2 , tj. k skupině léků, které ovlivňují vlhký, produktivní kašel jen krátce-NEOVLIVŇUJÍ, JSOU PRAKTICKY KLINICKY NEÚČINNÁ.
Existuje spousta literárních důkazů o jejich laboratorních účincích, ale v těle dítěte žádoucí efekty dokumentovány nikdy přesvědčivě nebyly.

A v tom se shodují všichni odborníci, kteří nepodlehli tlaku farmaceutických firem.
Dokonce někteří autoři tvrdí, že účinnost nejsilnějších centrálních antitussik je srovnatelná
s podáním čaje s medem a citronem na průběh kašle a nemoci vůbec.
I má letitá zkušenost pediatra a pneumologa je obdobná.
PROTO MŮJ 1. APEL ZNÍ: Chápu Vás maminky a tatínci, že pro dítě chcete udělat to nejlepší
a trápí vás, když je dítě nemocné, ale léky „podporujícími“ vykašlávání to nezachráníte. Nejen,
že nepomohou, ale kvanta sladkých sirupů /nejčastější forma těchto léků pro děti/ vede spolu
se zahleněním k nevolnosti a zvracení.

PROTO MŮJ 2. APEL ZNÍ: 1. Při respirační infekci dávejte dětem dostatečně a preferenčně teplé tekutiny-třeba mnou zmíněný čaj s medem a citronem.Je přínosné v této době navýšit přísun vitamínu C-dle věku od 100 do 500 mg/den.
2. Nevyhýbejte se bylinným čajům- řepík, šalvěj, heřmánek, květ lípy, divizny, sléz atd. Tím děti zavodníte a vyhnete se chemii z velké většiny prodávaných léků.
Má to jen jednu výhradu-pokud je dítě PROKÁZANÝ pylový alergik, tak léčivé byliny ani med raději nepodávejte /byť si myslím, že je to tradovaný alibismus a zbytečná chytračina „vědců“/.
3.Mějte dítě v ISOLACI od ostatních dětí, aby ve fázi zánětem poškozených sliznic „nechytlo“ dítě něco nového, což se velmi často děje.
4.V okolí dítěte mějte vlhko a chladno, dítě při tom dobře oblečené-to působí na kvalitu sliznic dých.cest velmi dobře. U kojenců platí zásada zvýšené polohy na zádech, kdy dokonce dochází k rozšíření průchodnosti dých.cest-doporučovaný sklon je cca 30 stupňů.
5.A TEĎ TO NEJDŮLEŽITEJŠÍ: Po skončení nemoci držte dítě v isolaci od ostatních dětí cca 2 násobek doby trvání nemoci. Čili pokud je dítě nemocné 7 dnů, tak rekonvalescence s isolací má trvat 14 dnů. Platí, že i zdánlivě zdravé dítě může být zdrojem nákazy /tzv. inkubační doba/.

Stran délky tzv. dovykašlávání po nemoci- fekvence kašle musí mít sestupný trend a v tom případě může trvat až měsíc a není to nic mimořádného.
NAPROTI TOMU:
Mimořádná a pozornost lékaře zasluhující je situace když: 1.HOREČKA / tělesná teplota vyšší než 38 st. C/ trvá soustavně více než 5 dnů, nebo se v průběhu jednoho týdne vrací.
2.HOREČKA se po fázi ústupu / 1-5 dnů/ znovu objevuje.
3. Dítě je dušné tj. namáhavě dýchá V DOBĚ MIMO KAŠEL.
4. Horečka je léky špatně ovlivnitelná a dosahuje opakovaně hodnot nad 39 st. C.
5. Dítě /zejména do 3 let věku/ při infekci opakovaně zvrací či odmítá přijímat tekutiny.

POKUD TYTO VÝŠE JMENOVANÉ SITUACE NENASTANOU, TAK SE JEDNÁ
O NEKOMPLIKOVANOU RESPIRAČNÍ INFEKCI A JE MOŽNÉ A ŽÁDOUCÍ PODSTUPOVAT SAMOLÉČBU V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ.
JE V PODSTATĚ ZBYTEČNÉ „TAHAT“ DÍTĚ K LÉKAŘI /KE MNĚ/, PROTOŽE OBYČEJNĚ KONSTATUJI BĚŽNÝ VIROVÝ INFEKT + DOPORUČÍM DOMÁCÍ LÉČENÍ , O KTERÉM MLUVÍM VÝŠE A VY V ČEKÁRNĚ ZBYTEČNĚ NEVYSTAVUJETE SVÉ DÍTĚ RIZIKU INFIKOVAT SE NĚČÍM NOVÝM OD JINÝCH NEMOCNÝCH DĚTÍ.

A JEDEN MÝTUS NA ZÁVĚR: MLÉKO ZAHLEŇUJE.
Pokud by tomu tak doopravdy bylo, tak všichni kojenci živení výlučně mlékem by byli trvale zahleněni, což mi věřte fakt nejsou.....................

Pokud je z příznaků jasné, že se jedná o respirační infekci /kašel, rýma, ucpaný nos, bolest
v krku/, tak jsou možnosti prakticky dvě:

U NEHOREČNATÉ INFEKCE / tj. teplota do 38 st. C/ postupovat podle mého doporučení z článku Fakta a mýty na mém webu
U HOREČNATÉ INFEKCE DÝCH. CEST / tj. teplota opakovaně nad 38 st. C/ postupovat následovně:
A- podávat IBUPROFEN /např. Nurofen, Ibalgin, Brufen atd./ v dávce 30mg/ kg/ 24 hod na potlačení prozánětlivých faktorů + redukci horečky PRAVIDELNĚ rozdělené do 3 denních dávek cca po 8 hodinách PO DOBU 3 DNŮ NEZÁVISLE NA SOUBĚŽNÉM VÝSKYTU HOREČKY.
B- pokud přesto horečka vystupuje nad 38 st. C, je možno přidat PARACETAMOL /např.Paralen,Panadol/ v dávce 50mg/kg/24 hod po 4-6 hodinách.
Konkrétní příklad: dítě vážící 10 kg potřebuje 30 mg x 10, tj. 300mg ibuprofenu na 24 hod.,
tj. v přepočtu na např. Ibalgin sir. 3x5 ml/24 hod, stejným výpočtem se postupuje
i u paracetamolu.

Jsou 2 základní rozdíly mezi ibuprofenem a paracetamolem: Ibuprofen působí protizánětlivě více než paracetamol a je méně toxický.

U kojenců obecně a u dětí s přidruženou nevolností preferenčně podávat ve formě čípků. Pokud ale dítě defekuje do 30 minut po podání čípku, je vhodné aplikaci čípku zopakovat.

Pakliže ani takto není horečka regulována nebo je pro dítě nevhodná medikamentosní korekce-/např průjem či zvracení/, je možné fysikální chlazení.
Doporučuje se vlažná sprcha, zabalený led do třísel atd.